kvitando

Příležitostný příjem bez živnosti: do 50 000 Kč bez daně

Jednou za čas něco uděláte za peníze: přeložíte text, opravíte známému plot, prodáte vlastní med. Dokud to není soustavné, nepotřebujete živnost a do 50 000 Kč za rok z toho neplatíte ani daň. Hranice mezi „příležitostně“ a „podnikám“ ale není v částce.

· Návod shrnuje pravidla pro běžné situace a nenahrazuje daňové ani právní poradenství.

Co je příležitostný příjem

Zákon o daních z příjmů řadí mezi ostatní příjmy mimo jiné příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, které neprovozuje podnikatel, a provozu výroben elektřiny bez licence ERÚ, typicky přetoků z domácí fotovoltaiky (§ 10 odst. 1 písm. a)). Podmínkou je, že nejde o příjem ze zaměstnání, ze samostatné činnosti, z kapitálu ani z nájmu nemovitosti nebo soustavného nájmu movitých věcí (§ 6 až 9).

Klíčové slovo je příležitostně. Živností je činnost soustavná, provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem zisku (§ 2 živnostenského zákona); podnikatelem je, kdo výdělečnou činnost vykonává se záměrem činit tak soustavně (§ 420 občanského zákoníku). Soustavnost není o částce, ale o opakování a záměru: pravidelná měsíční zakázka od téhož klienta je podnikání i za 3 000 Kč, jednorázová pomoc za 40 000 Kč podnikání být nemusí.

Bez živnosti se obejdou i činnosti, které živností nejsou ze zákona: využívání výsledků vlastní tvůrčí činnosti autory (§ 3 odst. 1 písm. b)) nebo prodej nezpracovaných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti (§ 3 odst. 3 písm. f)). Soustavná autorská činnost za odměnu je ale příjmem ze samostatné činnosti (§ 7 odst. 2 písm. a)), ne příležitostným příjmem.

Osvobození do 50 000 Kč za rok

Příležitostné příjmy jsou od daně osvobozené, pokud jejich úhrn za rok nepřesáhne 50 000 Kč (§ 10 odst. 3 písm. a)). Limit platí pro součet všech příležitostných příjmů za zdaňovací období, ne pro jednu zakázku nebo jednoho odběratele.

Při překročení se daní celá částka, ne jen to, co je nad limit: 55 000 Kč příležitostných příjmů znamená zdanit 55 000 Kč po odečtení výdajů, ne 5 000 Kč.

Osvobozený příjem se do daňového přiznání neuvádí a povinnost podat přiznání nezakládá (§ 38g odst. 1). Zaměstnanec, kterému roční daň vyřídil zaměstnavatel, nemusí podávat přiznání, pokud má jiné zdanitelné příjmy nejvýš 20 000 Kč (§ 38g odst. 2); příležitostný příjem nad 50 000 Kč je vždy vyšší, takže s ním přiznání podává sám.

Výdaje: od příležitostného příjmu nad limit odečtete skutečné, prokazatelné výdaje na jeho dosažení (§ 10 odst. 4); výdajový paušál tu není, s výjimkou zemědělské výroby (80 %). Ztráta se neuznává: když jsou výdaje vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží.

Pojistné se neplatí

Sociální a zdravotní pojištění OSVČ se počítá z dílčího základu daně ze samostatné činnosti (§ 5b zákona o pojistném na sociální zabezpečení, § 3a zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění). Příležitostný příjem podle § 10 do něj nepatří, takže z něj neplatíte pojistné ani nepodáváte přehledy, a to ani nad 50 000 Kč.

Opačný směr je stejně důležitý: pokud je činnost ve skutečnosti soustavná, finanční úřad ji posoudí jako samostatnou činnost s daní i pojistným a provozování živnosti bez oprávnění je přestupek (§ 61 odst. 3 živnostenského zákona).

Jaký doklad vystavit

Bez IČO nevystavujete fakturu podnikatele, ale obyčejný doklad o příjmu: své jméno a adresu, jméno a adresu odběratele, datum, popis, co jste udělali, a částku. Místo IČO podpis.

Firma, která vám platí, si doklad dá do nákladů stejně jako fakturu; potřebuje jen, aby z něj bylo jasné kdo, komu, za co a kolik. Pokud požaduje smlouvu nebo dohodu o provedení práce, je to její rozhodnutí: dohoda o provedení práce je příjem ze zaměstnání (§ 6), ne příležitostný příjem, a má jiná pravidla.

Na doklad nepište DPH, sazbu ani „neplátce DPH“: nejste podnikatel a doklad není daňový doklad.

Kdy už potřebujete živnost, a kde je kvitando

Jakmile má výdělek pravidelnost nebo záměr v něm pokračovat (další klient, ceník, inzerát), je to podnikání bez ohledu na částku: ohlaste živnost, zaregistrujte se u finančního úřadu, správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny a vystavujte faktury s IČO. Kolik vás to bude stát, ukáže kalkulačka odvodů OSVČ; jak vypadá první faktura, návod Jak vystavit první fakturu. Podnikání vedle zaměstnání má vlastní návod OSVČ jako vedlejší činnost.

kvitando je nástroj pro podnikatele: faktura bez registrace i účet počítají s IČO. Doklad o příležitostném příjmu bez IČO v něm nevystavíte, a není to chyba: takový doklad zákon nepotřebuje v žádném programu.

Časté otázky

Platí limit 50 000 Kč na každou činnost zvlášť?
Ne. Limit je pro úhrn všech příjmů podle § 10 odst. 1 písm. a) za rok, zákon je bere jako jeden druh příjmu: příležitostné činnosti, příležitostný nájem movitých věcí, prodej vlastních výpěstků nebo medu i přetoky z domácí fotovoltaiky bez licence. Překlad za 30 000 Kč a oprava plotu za 25 000 Kč dají 55 000 Kč a celá částka se daní.
Jsem zaměstnanec. Musím to někam hlásit?
Osvobozený příjem do 50 000 Kč se nikam nehlásí. Nad limit se příjem daní celý a uvedete ho v daňovém přiznání jako ostatní příjem; zaměstnavatel za vás roční zúčtování v tom roce neudělá, protože máte jiné příjmy nad 20 000 Kč (§ 38g odst. 2).
Co honoráře za články?
Honorář za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize do 10 000 Kč měsíčně od jednoho plátce zdaní plátce srážkou a vy už nic neřešíte (§ 7 odst. 6). Vyšší nebo jiné autorské odměny jsou příjmem ze samostatné činnosti (§ 7 odst. 2 písm. a)), ne příležitostným příjmem.
Prodal jsem staré kolo. Je to příležitostný příjem?
Ne. Prodej vlastní movité věci je jiný druh ostatního příjmu (§ 10 odst. 1 písm. b)) s vlastními pravidly osvobození v § 4; do limitu 50 000 Kč pro příležitostné činnosti se nepočítá.

Prameny

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 7, § 10 a § 38g (zakonyprolidi.cz)
  • Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, § 2, § 3 a § 61 (zakonyprolidi.cz)
  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 420 (zakonyprolidi.cz)
  • Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, § 5b; zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, § 3a (zakonyprolidi.cz)

Vyzkoušejte si to na vlastní faktuře

Fakturu s QR Platbou vystavíte bez registrace během minuty. Nebo si prohlédněte ukázkový účet se vším, co kvitando umí.