Příležitostný příjem bez živnosti: do 50 000 Kč bez daně
Jednou za čas něco uděláte za peníze: přeložíte text, opravíte známému plot, prodáte vlastní med. Dokud to není soustavné, nepotřebujete živnost a do 50 000 Kč za rok z toho neplatíte ani daň. Hranice mezi „příležitostně“ a „podnikám“ ale není v částce.
· Návod shrnuje pravidla pro běžné situace a nenahrazuje daňové ani právní poradenství.
Co je příležitostný příjem
Zákon o daních z příjmů řadí mezi ostatní příjmy mimo jiné příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, které neprovozuje podnikatel, a provozu výroben elektřiny bez licence ERÚ, typicky přetoků z domácí fotovoltaiky (§ 10 odst. 1 písm. a)). Podmínkou je, že nejde o příjem ze zaměstnání, ze samostatné činnosti, z kapitálu ani z nájmu nemovitosti nebo soustavného nájmu movitých věcí (§ 6 až 9).
Klíčové slovo je příležitostně. Živností je činnost soustavná, provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem zisku (§ 2 živnostenského zákona); podnikatelem je, kdo výdělečnou činnost vykonává se záměrem činit tak soustavně (§ 420 občanského zákoníku). Soustavnost není o částce, ale o opakování a záměru: pravidelná měsíční zakázka od téhož klienta je podnikání i za 3 000 Kč, jednorázová pomoc za 40 000 Kč podnikání být nemusí.
Bez živnosti se obejdou i činnosti, které živností nejsou ze zákona: využívání výsledků vlastní tvůrčí činnosti autory (§ 3 odst. 1 písm. b)) nebo prodej nezpracovaných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti (§ 3 odst. 3 písm. f)). Soustavná autorská činnost za odměnu je ale příjmem ze samostatné činnosti (§ 7 odst. 2 písm. a)), ne příležitostným příjmem.
Osvobození do 50 000 Kč za rok
Příležitostné příjmy jsou od daně osvobozené, pokud jejich úhrn za rok nepřesáhne 50 000 Kč (§ 10 odst. 3 písm. a)). Limit platí pro součet všech příležitostných příjmů za zdaňovací období, ne pro jednu zakázku nebo jednoho odběratele.
Při překročení se daní celá částka, ne jen to, co je nad limit: 55 000 Kč příležitostných příjmů znamená zdanit 55 000 Kč po odečtení výdajů, ne 5 000 Kč.
Osvobozený příjem se do daňového přiznání neuvádí a povinnost podat přiznání nezakládá (§ 38g odst. 1). Zaměstnanec, kterému roční daň vyřídil zaměstnavatel, nemusí podávat přiznání, pokud má jiné zdanitelné příjmy nejvýš 20 000 Kč (§ 38g odst. 2); příležitostný příjem nad 50 000 Kč je vždy vyšší, takže s ním přiznání podává sám.
Výdaje: od příležitostného příjmu nad limit odečtete skutečné, prokazatelné výdaje na jeho dosažení (§ 10 odst. 4); výdajový paušál tu není, s výjimkou zemědělské výroby (80 %). Ztráta se neuznává: když jsou výdaje vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží.
Pojistné se neplatí
Sociální a zdravotní pojištění OSVČ se počítá z dílčího základu daně ze samostatné činnosti (§ 5b zákona o pojistném na sociální zabezpečení, § 3a zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění). Příležitostný příjem podle § 10 do něj nepatří, takže z něj neplatíte pojistné ani nepodáváte přehledy, a to ani nad 50 000 Kč.
Opačný směr je stejně důležitý: pokud je činnost ve skutečnosti soustavná, finanční úřad ji posoudí jako samostatnou činnost s daní i pojistným a provozování živnosti bez oprávnění je přestupek (§ 61 odst. 3 živnostenského zákona).
Jaký doklad vystavit
Bez IČO nevystavujete fakturu podnikatele, ale obyčejný doklad o příjmu: své jméno a adresu, jméno a adresu odběratele, datum, popis, co jste udělali, a částku. Místo IČO podpis.
Firma, která vám platí, si doklad dá do nákladů stejně jako fakturu; potřebuje jen, aby z něj bylo jasné kdo, komu, za co a kolik. Pokud požaduje smlouvu nebo dohodu o provedení práce, je to její rozhodnutí: dohoda o provedení práce je příjem ze zaměstnání (§ 6), ne příležitostný příjem, a má jiná pravidla.
Na doklad nepište DPH, sazbu ani „neplátce DPH“: nejste podnikatel a doklad není daňový doklad.
Kdy už potřebujete živnost, a kde je kvitando
Jakmile má výdělek pravidelnost nebo záměr v něm pokračovat (další klient, ceník, inzerát), je to podnikání bez ohledu na částku: ohlaste živnost, zaregistrujte se u finančního úřadu, správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny a vystavujte faktury s IČO. Kolik vás to bude stát, ukáže kalkulačka odvodů OSVČ; jak vypadá první faktura, návod Jak vystavit první fakturu. Podnikání vedle zaměstnání má vlastní návod OSVČ jako vedlejší činnost.
kvitando je nástroj pro podnikatele: faktura bez registrace i účet počítají s IČO. Doklad o příležitostném příjmu bez IČO v něm nevystavíte, a není to chyba: takový doklad zákon nepotřebuje v žádném programu.
Časté otázky
- Platí limit 50 000 Kč na každou činnost zvlášť?
- Ne. Limit je pro úhrn všech příjmů podle § 10 odst. 1 písm. a) za rok, zákon je bere jako jeden druh příjmu: příležitostné činnosti, příležitostný nájem movitých věcí, prodej vlastních výpěstků nebo medu i přetoky z domácí fotovoltaiky bez licence. Překlad za 30 000 Kč a oprava plotu za 25 000 Kč dají 55 000 Kč a celá částka se daní.
- Jsem zaměstnanec. Musím to někam hlásit?
- Osvobozený příjem do 50 000 Kč se nikam nehlásí. Nad limit se příjem daní celý a uvedete ho v daňovém přiznání jako ostatní příjem; zaměstnavatel za vás roční zúčtování v tom roce neudělá, protože máte jiné příjmy nad 20 000 Kč (§ 38g odst. 2).
- Co honoráře za články?
- Honorář za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize do 10 000 Kč měsíčně od jednoho plátce zdaní plátce srážkou a vy už nic neřešíte (§ 7 odst. 6). Vyšší nebo jiné autorské odměny jsou příjmem ze samostatné činnosti (§ 7 odst. 2 písm. a)), ne příležitostným příjmem.
- Prodal jsem staré kolo. Je to příležitostný příjem?
- Ne. Prodej vlastní movité věci je jiný druh ostatního příjmu (§ 10 odst. 1 písm. b)) s vlastními pravidly osvobození v § 4; do limitu 50 000 Kč pro příležitostné činnosti se nepočítá.
Prameny
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 7, § 10 a § 38g (zakonyprolidi.cz)
- Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, § 2, § 3 a § 61 (zakonyprolidi.cz)
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 420 (zakonyprolidi.cz)
- Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, § 5b; zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, § 3a (zakonyprolidi.cz)