OSVČ jako vedlejší činnost: podnikání při zaměstnání

O hlavní a vedlejší činnosti rozhoduje zákon o důchodovém pojištění. Vedlejší je samostatná činnost v měsících, kdy zároveň (§ 9 odst. 6 a 7):

• máte zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění (pracovní poměr, DPP nad limit, DPČ nad limit),
• pobíráte starobní důchod nebo máte nárok na výplatu invalidního důchodu,
• máte nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu ze zaměstnání,
• osobně pečujete o dítě do 4 let nebo o závislou osobu,
• jste nezaopatřené dítě, tedy typicky student do 26 let.

Rozlišení se posuzuje po měsících: stačí, že důvod trval aspoň část měsíce, ve kterém jste podnikali. Pro daň z příjmů rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností není; liší se jen pojistné.

1. Živnostenské oprávnění ohlásíte na živnostenském úřadě nebo online; jednotný registrační formulář zároveň oznámí zahájení činnosti správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně.
2. Pokud formulář nevyužijete, oznámíte zahájení činnosti správě sociálního zabezpečení do 15 dnů (§ 48 zákona č. 582/1991 Sb.) a zdravotní pojišťovně do 8 dnů (§ 10 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb.).
3. Při oznámení uvedete, že jde o vedlejší činnost, a důvod. Zaměstnání si správa sociálního zabezpečení ověří sama; studium nebo péči doložíte. Oznámit to lze nejpozději v přehledu za daný rok (§ 13a odst. 8 zákona č. 589/1992 Sb.), ale dřív je lepší, jinak vás úřad bude brát jako hlavní činnost.
4. Zaměstnavatele informovat nemusíte, pokud nepodnikáte ve stejném oboru, v jakém podniká on: k tomu potřebujete jeho předchozí písemný souhlas (§ 304 zákoníku práce). Výjimku mají vědecká, pedagogická, publicistická, literární a umělecká činnost.

U vedlejší činnosti platíte důchodové pojištění jen tehdy, když váš daňový základ (příjmy minus výdaje) z podnikání za rok dosáhne rozhodné částky: pro rok 2026 je to 117 521 Kč (§ 10 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, 2,4násobek průměrné mzdy). Za každý celý měsíc bez vedlejší činnosti se částka snižuje o jednu dvanáctinu.

Pod rozhodnou částkou neplatíte nic a nic se vám nepočítá do důchodu; dobrovolně se můžete přihlásit. Nad ní zaplatíte 29,2 % z vyměřovacího základu, který je 55 % daňového základu (§ 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb.), nejméně však z 11 % průměrné mzdy měsíčně (§ 14 odst. 5), což je v roce 2026 záloha 1 574 Kč.

V prvním roce vedlejší činnosti zálohy neplatíte: povinnost vzniká až od měsíce po podání přehledu za rok, ve kterém jste rozhodné částky dosáhli (§ 13a odst. 1 písm. b)). Vše se vyrovná doplatkem po přehledu.

Zdravotní pojištění platíte vždy, ale bez minimálního vyměřovacího základu, pokud za vás platí pojistné zaměstnavatel aspoň z minimální mzdy nebo stát (student, rodič na rodičovské, důchodce) po celé období (§ 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.). Pojistné je 13,5 % z vyměřovacího základu, který je 50 % daňového základu (§ 3a odst. 1).

Takový podnikatel neplatí zálohy ani v prvním, ani v dalších letech (§ 8 odst. 3). Pojistné za celý rok doplatí do 8 dnů po podání přehledu zdravotní pojišťovně (§ 8 odst. 5). Při malém zisku jde o stokoruny.

Příjmy z podnikání se zdaňují jako příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 zákona o daních z příjmů) spolu se mzdou. Výdaje uplatníte skutečné nebo paušálem: 60 % u živnosti, 40 % u svobodných povolání a autorských příjmů, 80 % u řemesel (§ 7 odst. 7). Paušál nevyžaduje evidenci výdajů, jen záznamy o příjmech a evidenci pohledávek (§ 7 odst. 8).

Daňové přiznání podáváte sami, jakmile příjmy z podnikání (ne zisk) přesáhnou 20 000 Kč za rok (§ 38g odst. 2). Zaměstnavatel vám pak neudělá roční zúčtování; místo toho vám vydá potvrzení o zdanitelných příjmech, které k přiznání přiložíte. Slevu na poplatníka uplatníte v přiznání jednou za celý rok, zálohy sražené zaměstnavatelem se započtou.

Paušální daň (jedna platba za daň i pojistné) pro zaměstnance není: podmínkou vstupu je nevykonávat činnost s příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou (§ 2a odst. 1 písm. c)). Student nebo rodič na rodičovské bez zaměstnání do paušálního režimu vstoupit může.

Přehledy pro správu sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovnu podáte do jednoho měsíce po lhůtě pro daňové přiznání (§ 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., § 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.).

Fakturujete jako neplátce DPH, kvitando hlídá obrat k limitu 2 000 000 Kč a v přehledech ukazuje příjmy za rok, ze kterých si rozhodnou částku snadno porovnáte. Daňová rezerva počítá odvody jako u hlavní činnosti s minimálními zálohami, u vedlejší činnosti je to tedy horní odhad; skutečné pojistné vám vyjde nižší.