Faktura s DPH a bez DPH: co na ni patří
Faktura neplátce a faktura plátce DPH vypadají podobně, ale řídí se jinými paragrafy. Tady je, co na kterou patří, co tam naopak nemá co dělat a kdy se z neplátce stane plátce.
· Návod shrnuje pravidla pro běžné situace a nenahrazuje daňové ani právní poradenství.
Kdo je plátce a kdo ne
Začínající OSVČ je neplátce DPH: daň na faktuře nevyčísluje, neodvádí ji a nemá nárok na odpočet z nákupů. Plátcem se stáváte buď povinně, nebo dobrovolně na vlastní přihlášku (§ 6f zákona o DPH), což se vyplatí hlavně tomu, kdo nakupuje hodně s DPH a prodává plátcům.
Povinně jste plátcem, když váš obrat v tuzemsku za kalendářní rok překročí 2 000 000 Kč: plátcem jste od 1. ledna následujícího roku (§ 6 odst. 1). Pokud obrat v jednom roce překročí 2 536 500 Kč, jste plátcem už ode dne následujícího po překročení (§ 6 odst. 2 písm. b)). Překročení prvního limitu lze ve včas podané přihlášce využít i k tomu, stát se plátcem hned (§ 6 odst. 2 písm. a)).
Mezi oběma stavy je ještě identifikovaná osoba: neplátce, který nakoupí službu od firmy ze zahraničí nebo ji firmě do EU poskytne (§ 6h, § 6i). Na tuzemských fakturách se nic nemění, podrobnosti jsou v návodu Fakturace do zahraničí.
Faktura neplátce: obchodní listina bez daně
Faktura neplátce není daňový doklad. Je to obchodní listina podle § 435 občanského zákoníku a musí nést vaše jméno, sídlo, IČO a údaj o zápisu v živnostenském nebo jiném rejstříku. K tomu obchodní minimum: číslo faktury, údaje odběratele, co a za kolik, datum vystavení a splatnost, číslo účtu.
Na fakturu neplátce nepatří sazba daně, výše daně ani „DPH 0 %“. Cena je konečná a jedna. Větu „Nejsem plátce DPH“ zákon nevyžaduje, ale je dobrým zvykem: odběratel hned ví, že z faktury nic neodečte, a nebude se dožadovat daňového dokladu.
DIČ neplátce uvádět nemusí. U fyzické osoby je DIČ tvořeno písmeny CZ a rodným číslem, takže ho na fakturu bez důvodu raději nedávejte. Podrobný rozpis náležitostí je v návodu Jak vystavit první fakturu.
Faktura plátce: daňový doklad podle § 29
Plátce je povinen vystavit daňový doklad při dodání zboží nebo služby jiné osobě povinné k dani nebo právnické osobě (§ 28 odst. 1 písm. a)), a to do 15 dnů ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň (§ 28 odst. 8). Soukromé osobě doklad vystavit nemusí, ale smí.
Daňový doklad musí podle § 29 odst. 1 obsahovat:
- označení a DIČ dodavatele i DIČ odběratele (má-li ho přidělené, § 29 odst. 3 písm. b)),
- evidenční číslo dokladu,
- rozsah a předmět plnění,
- den vystavení a den uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP), liší-li se,
- jednotkovou cenu bez daně a slevu,
- základ daně, sazbu daně a výši daně v české měně.
Sazby jsou 21 % a snížená 12 % (§ 47). Do 10 000 Kč včetně daně stačí zjednodušený daňový doklad bez údajů o odběrateli a bez rozepsané daně (§ 30). Doklad uchováváte 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo (§ 35 odst. 2).
Zvláštní případy mají vlastní věty: u osvobozeného plnění odkaz na ustanovení, podle kterého je osvobozeno; u přenesené daňové povinnosti „daň odvede zákazník“ a bez sazby a daně (§ 29 odst. 2 a 3). Ty řeší návod Fakturace do zahraničí.
Co s fakturou udělá příjemce
Plátce si odpočet daně uplatní jen tehdy, když má daňový doklad (§ 73 odst. 1 písm. a)). Z faktury neplátce odpočet neplyne, protože na ní žádná daň není; cena je pro něj náklad v celé výši. Proto se plátci někdy ptají, zda jste plátce: ne z nedůvěry, ale protože jim 21 % z ceny buď vrátí stát, nebo ne.
Neplátce, který dostane fakturu od plátce, zaplatí cenu včetně daně a celou ji dá do výdajů. Daň zpět nedostane.
Nejčastější chyby
- Neplátce uvede sazbu nebo „DPH 0 %“. Odběratel pak hledá daňový doklad, který nedostane. Daň na faktuře neplátce prostě není.
- Neplátce vyčíslí DPH. Kdo na dokladu uvede daň, musí ji přiznat a zaplatit (§ 108 odst. 4 písm. g)), i když plátcem není. Drahá chyba.
- Plátce zapomene DIČ odběratele nebo DUZP. Doklad je neúplný a odběratel může mít potíže s odpočtem.
- Plátce zamění den vystavení a DUZP. Daň patří do období, kdy se plnění uskutečnilo, ne kdy jste fakturu napsali.
- Faktura po překročení limitu bez daně. Od data, kdy jste se stali plátcem, patří daň na každý doklad, i když rozhodnutí o registraci přijde později.
Jak na to v kvitandu
V nastavení firmy zvolíte, zda jste neplátce, plátce, nebo identifikovaná osoba. Podle toho doklad buď nese větu „Nejsem plátce DPH“ a jednu konečnou cenu, nebo rozpis základu, sazby a daně s DIČ obou stran. Kontrola před vystavením upozorní na chybějící DIČ odběratele nebo na den plnění po datu vystavení. Hlídač obratu v přehledu ukazuje, jak daleko jste od limitu 2 000 000 Kč.
Časté otázky
- Musí neplátce na fakturu psát DIČ?
- Nemusí. Faktura neplátce není daňový doklad a § 435 občanského zákoníku DIČ nevyžaduje. U fyzické osoby je DIČ odvozené z rodného čísla, takže je lepší ho neuvádět.
- Můžu jako neplátce napsat „DPH 0 %“?
- Raději ne. Nulová sazba je něco jiného než „bez DPH“ a odběratel by čekal daňový doklad. Napište „Nejsem plátce DPH“ a cenu uveďte jako konečnou.
- Kdy přesně se stanu plátcem?
- Po překročení obratu 2 000 000 Kč za kalendářní rok od 1. ledna následujícího roku; po překročení 2 536 500 Kč v jednom roce hned ode dne následujícího po překročení (§ 6 zákona o DPH). Přihlášku k registraci podáváte sami.
- Odběratel chce fakturu s DPH, ale já nejsem plátce. Co s tím?
- Daň na fakturu dát nesmíte; kdo ji uvede, musí ji odvést. Buď odběrateli vysvětlíte, že cena je konečná a bez odpočtu, nebo se zaregistrujete jako dobrovolný plátce podle § 6f, pokud se vám to celkově vyplatí.
Prameny
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 435 (zakonyprolidi.cz)
- Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 6, § 6f, § 6h, § 6i, § 28, § 29, § 30, § 35, § 47, § 73 a § 108, ve znění účinném od 1. 1. 2026 (zakonyprolidi.cz)